Září 2008

Pravidla moštárny

30. září 2008 v 21:04 | Tygřík |  Knížky
Začla jsem číst Irvingova Pravidla moštárny. Zjistila jsem, že se člověk musí obrnit hodně dobrou náladou, protože po začtení se může stát, že bude mít velmi špatnou náladu (z toho vyplývá, že mně se nic stát nemůže, horší náladu mívám jen v pondělí). Tak já jdu číst dál, ať se můžu co nejdřív podělit o své dojmy...
Hnusnou a ččč!
Tygřík

Garfield a počítač

27. září 2008 v 21:09 | Tygřík |  Garfield
Ahojky!
Už jsem jeden strip odtajnila, pokud Vám to uniklo, tak se koukněte sem. Ale já Vám je sem dám všechno. Stojí to za to. Jaké je věnování? Všem ajťákům, Hildegardě a všem co si denně sáhnou na bobra.
Takže - tenhle strip jste už viděli:

Jak vidíte - kočky drží krok s námi lidmi:

A pavouci taky (doufám, že mně pavouček nespapá počítač, to bych ho pak umlátila botičkou):

A takhle to dopadá, když pavoučkovi přestanou chutnat botičky:

Tak ččč.
Tygřík

Čtvrtá sestra

27. září 2008 v 19:14 | Tygřík |  Hudba
From Tygřík to můj blatlánek and to Hildegarda.
Ahojky!
Dneska jsem bratránkovi slíbila, že se zmíním o Čtvrté sestře od Tří sester. Asi jste o tom už slyšeli - jedná se o oslavnou píseň pro Barču Špotákovou. Ke stažení je ta písnička tady. A abych nežrala, tak tu máte i video:
Pokud Vás zaujaly ty zvuky cca 1:45, vězte, že se jedná o finský komentář k výkonu Barbory Špotákové. Ani o ten Vás neochudím.
Tak se mějte fanfárově.
Ččč.
Tygřík

Rozuzlení přezdívek

25. září 2008 v 20:15 | Tygřík |  Tygřík info
Ahojky!
Během posledního měsíce tu vzniká malinko chaos v přezdívkách přispivatelů v komentářích. Tím, že návštěvnost je nula nula nic a většinou se pravidelní čtenáři mezi sebou velmi dobře znají, tak bych měla uvést na pravou míru, co se to pod články děje, ať to nemusím po ICQ pořád vysvětlovat.
Tak začlo to Hildegardou. Hildegarda, jak už odtajnil Antik, je skutečně Bama. Na její komentáře reaguje Chrudoš, to jsem já. Bama to jistě vysvětlí, plánuje článek. A proč zrovna Chrudoš a Hildegarda, to osvětlovat nebudu, toje delší historie, ale vím, že Íča, vox a ten co si denně sáhne na bobra vědí. Dále jsem zmiňovala Antika. Ten z komentářu vymizel a nahradil ho Imerix. Jedná se o tutéž osobu jen změnil identitu. Tak doufám, že už je v tom jasno.
Dále se množí dotazy ohledně dvou lidí, jeden se ke komentáři podepsal jako "ten, co se po dvou deckách červeného vracel přes rozptylovou loučku", druhý se podepisuje jako "Já, co si každý den sáhnu na bobra". K tomu dodám jen toliko - oba podpisy byly mířeny pouze k mojí osobě a opravdu nemám v úmyslu do toho kohokoliv zasvěcovat. Tak v tom nehledejte nic vulgárního, berte to jako fakt.
Tak doufám, že vše dešifrováno a že to chápete.
Ččč.
Tygřík

Katjes - Jsem uchvácena

24. září 2008 v 20:34 | Tygřík |  Svět očima Tygříka
A to jako že fakt.
Dneska se mi do ruky dostala krásná věc - pytlík bonbónů (jo, já vim, taková věc je vždycky krásná, zvlášť když mi ji nějakej dobrák donese) a já tady udělám malou reklamu. Co mě totiž nadchlo ještě víc než samotný fakt, že si někdo dal tu práci a vzpomněl si na moji maličkost a koupil mi bonbóny (a to se fakt neděje často), je design balení.
Jo, možná jsem ulítlá, ale fakt se mi ten pytlík líbí snad ještě víc než obsah... No, ostatně, posuďte sami (v reálu vypadá ještě líp, internet příliš nepočítá s magorama jako jsem já):
No a jaký z toho plyne závěr? Že mi asi přeskočilo a že by mi ty bonbóny mohly být nošeny časteji:D
Tak se mějte tak hnusně jak jen to jde a ráda Vás tu zas uvidím (a když donesete bonbony, budu Vás mít ještě radši) a teď jdu zkonzumovat obsah toho čupr pytlíku.
Tygřík

Můj vztah k počítači po dnešním dni

23. září 2008 v 21:02 | Tygřík |  Garfield
...by se dal vyjádřit tímto stripem...


Tak hnusnou:)
Třeba i zítra zplodím nějaký kulturně hodnotný článek.
Tygřík

Garfieldova lekce sebezdokonalení

22. září 2008 v 17:32 | Tygřík |  Garfield
Ahojky!
Po včerejším depresivním článku jsem si řekla, že s tou blbou náladou musím zatočit, k čemuž dokonale poslouží tato série na téma sbezdokonalení... Třeba to ze mě taky udělá lepšího Tygříka... Třeba si dám dneska o kafe míň...


Tlustá a líná pravděpodobně zůstanu, cynismus se ovládnout dá a ranní vstavání přežiju, ale realizace?

Naštěstí s Hildegardou vycházím perfektně

Takhle bych vyváděla, kdyby mě někdo přinutil ten hamburger sníst...

Souhlasím! A prosto zůstanu pořád stejně nesnesitelnou!! Chááá!

Tygřík

Deprese podle Garfielda

21. září 2008 v 17:06 | Tygřík |  Garfield
Ahojky!
Protože mám náladu na nic a tak nějak mě nebaví ani psát články, tak doufám, že se tímhle všechno změní a Garfield mi pomůže od chmurů, co mě tíží. A z čeho mi je nanic? Momentálně z vyhlídky na to, že je zítra pondělí...


Pokud jste četli můj Epos na téma pondělí, tak vězte, že i zbytek týdne se odehrával v podobném duchu, tudíž mě tento strip vážně povzbuzuje:

A k tomu jsem taky ještě úplně blbá:

Mně taky ne, ale na to jsem si už zvykla:

Tak tohle bych taky chtěla:

Tak z toho jednoznačně vyplývá, že si se mnou chudák Hildegarda a chudinka Kočička Íča tenhle týden užijou... Tak se mějte tak hnusně jak to jen jde.
Tygřík

Cesta přes Temný hvozd - CTH - Hollywood

19. září 2008 v 19:17 | Tygřík |  Tábory
Ahojky!
Tak jste se asi dovtípili, že tahle hra spadá do kategorie celotáborovek. Tahle konkrétně je z letošního tábora, kde tématem byl Hollywood a CTH spočívala v tom, žekaždý den jsme měli jiný filmový žánr. Toto konkrétně je fantasy. Popis hry bude následující - šlo se po stanovištích, tak vždy bude popis stanoviště normálním fontem a pod tím kurzívou bude dodán můj komentář, věřím, že si to opět přeberete. Pod tím je vždycky link na příslušné fotoalbum, kde jsou taky popisky.
Tak hurá na cestu!
Obchod: Ještě před začátkem cesty si družstva v Obchodě musí nakoupit, co by mohli potřebovat na cestě (nevědí co je čeká). Mezi zbožím jsou jak užitečné věci, tak věci, které jsou úplně na nic. Ale každé družstvo musí zvážit, co by se jim mohlo hodit, s tím, že se mohou vrátit a dokoupit si co uznají za vhodné.
Bažina: (Odsud tam) -- Překonání asi 50 metrů louky s tím, že se nesmí dotknout země, k dispozici mají určitý materiál (prkna, špalky, apod.). Materiál není rozdělen rovnoměrně, ale vydražen v dražbě. Pokud se dotknout země, musí 30 sekund čekat na místě. My jsme překonávali cestu, která po dešti byla silně bahnoidní. Děckám trvalo překonat bažinu cca patnáct až dvacet minut.
Vejce ptáka Terioda: (Plnění děravé láhve) -- Úkolem je naplnit PET láhev vodou, k plnění se může použivat jen určitá speciální nádoba. Jednu nádobu získají za obětování jedné ruky (ruka je pak přivázána k tělu a nesmí být používána). V láhvi je navíc díra, která není na začátku vidět (celkově nutno obětovat 2--3 ruce).Tohle proběhlo jakš takš v pohodě. Akorát děcka nemohly pobrat, proč jim ta voda z té flašky crčí s přibývající vodou rychleji...
Kruh lesního čaroděje: (Indicie) -- Na cestě je kruh, přes který musí projít. Kdokoli v tomto kruhu promluví, tak okamžitě oněmí a již nesmí říct ani jedno slovo. Aby je čaroděj pustil ven z kruhu, musí však někdo z nich říct heslo ("oko"). K tomuto heslu mají tři indicie ("vůl", "jednadvacet", "punčocha"). Můžou též říct "nevím" (čímž samozřejmě dotyčný oněmí) a dostanou další indicii ("rohovka", "brýle").Tady už nastal trochu problém, protože natvrdlíci neměli šajna o tom, co se od nich žádá, tak jsem měla tu čest téměř celému družstvu přelepit kušně náplastí od zdravotníka.
Hnízda lesních strak: (Střelba) -- Musí sestřelit hnízdo strak. Je nutno použít magické střelivo, kdo se tohoto střeliva dotkne, ten během 3 sekund oslepne (tj. má jako vidící jen jednu ránu, po té musí střílet buď poslepu nebo se musí obětovat další).Tady problém nebyl, šla jsem s nějakými ostrostřelci, tak jsem si moc srandy neužila... Jako hnízdo posloužila obruč zavěšená na větev stromu.
Lepra: Naše vsuvka do hry. Každý háže kostkou a musí hodit pětku, když mu padne cokoliv jiného, vedoucí mu na obličej kreslí "lepru". Každý háže tak dlouho dokud nehodí pětku. Móóóc pěkný...
Těžká řeka: (Lávka) -- Je nutno překonat tak zvanou Těžkou řeku. Přes (imaginární) řeku vede lávka. Kdokoli spadne a dotkne se řeky (země), je obtěžkán kamenem. Pokud se někdo obětuje a obtěžká se dobrovolně, tak dostanou k dispozici opěrátko.Vzhledem k tomu, jaký ostrostřelce jsem vyfásla, tak to taková sranda nebyla. Jinak jsme překonávali potok skutečný, který byl všeobecně vítaným pomocníkem během her po celou dobu tábora.
Zamořený pás: -- Pás asi 3 metry široký, kdokoli se dotkne, tak mu okamžitě ochrnou nohy (a poté co se vyválí ven z pásu, tak jsou mu svázány k sobě). Vzhledem k tomu, že nesmí používat žádné pomůcky, tak je potřeba někoho (alespoň dva) obětovat a po nich nějak přejít, přeplazit se, ...Tady už to sranda byla. Naštěstí děcka měly přlepené tlamičky, tak se mi z jejich nadávek na mou adresu doneslo jen: "Mhmmmmpffmmmmmhhh!"
Pavučina obřích pavouků: -- Velká pavučina, každým okem může prolézt jen jeden člověk. Navíc kdo se pavučiny dotkne, tak tomu pavouci sní boty. Tady to byla taky velká sranda. Pavouček se nadlábnul jen co je pravda. A taky se začalo o čemkoliv hledaném říkat, že to spapal pavouček.
Kouzelný strom: -- Strom je ošetří a uzdraví pokud na něj všichni současně vylezou (přičemž v tuto chvíli je většina značně zmrzačena, takže strom musí být opravdu "jednoduchý"). Aneb příležitost pro finální foto panoptika, které se konečně dostalo na konec.
Takže tak nějak. Pokud Vás hra zaujala, odkážu Vás na ZDROJ.
Tygřík
P.S. Počet fotek se může zvýšit, tohle je základ.

Vysvětlivky na úvod

19. září 2008 v 16:14 | Tygřík |  Tábory
Ahojky!
Držím slovo, takže se začnu věnovat táborům (moje iniciativa to není, je to na přání, tak snad splním očekávání). Než ale začnu hustit články, uvedu vysvětlivky na úvod, ať se potom nemusím vypisovat. Takže - pokaždé v názvu článku bude název hry, s tím, že je několik kategorií her. První kategorie jsou hry, které si můžete zahrát třeba s kamarády, na soustředění nebo tak, nemají žádnou návaznost, na táborech je hrajeme v rámci činnosti v oddíle (ČVO - zkratky, které se ukážou v tomhle článku budu používat i nadále, tak je veďte v patrnosti). Potom jsou celotáborové hry (CTH), které na našich táborech mají jedno téma, každá hra je laděna do tématu. Takhle jsme měli Knihu džunglí, Dobytí pevnosti Boyard, Cestu kolem světa za 14 dní, Zimu, Cestování v čase nebo Hollywood. Co se jich týče, tak se každý den hry ladí v duchu tématu a soutěží se v týmech.
Takže já budu články psát tak, že v nadpisu buď bude jen název hry, to je ta prvá kategorie her, nebo bude název celotáborovky, téma dne a potom až hry v rámci tohoto tématu. No, vysvětlení trochu zmatený, ale já věřím, že si to přeberete. Takže jdu na to, jdu sepisovat.
Tak se těšte.
Tygříík

Knihomolím

18. září 2008 v 18:22 | Tygřík |  Tygřík info
Ahojá!
Asi jste postřehli, že teď se články na blogu objevovaly opravdu jednou za čas oproti předchozímu tempu, navíc byly obsahově velmi plytké, přišla na mě totiž jakási tvůrčí krize a nebylo o čem psát. Ale mám pozitiviní zprávu, teď mám doma nálož úplně úchvatných knížek, takže se s Vámi podělím o jejich krásu, potom jsem si zřídila abonentku do divadla, takže se můžete tešit na novou rubriku, kde se chystám prokázat, že nejsem kulturní barbar a že zavítám i do divadla a taky mám fotky z tábora, tudíž se začnu zmiňovat i o tomto.
Tak to snad bude lepší. Tož přeju křásný zbytek dne a děkuji za návštěvu.
Tygřík

Zubr mě velmi inspiruje:)

18. září 2008 v 17:18 | Tygřík |  Hudba
Very special donation to Zubr and to Hildegarda. From Tygřík/Chrudoš.
V reakci na jeden zubří článek přispěju se svou troškou do mlýna. Dobové kostýmy rovněž uchvacující a choreografie taky nadčasová. Nechte se unést, účinek zaručený.
Velká krása, což? Mějte se fanfárově.
Tygřík

Epos na téma pondělí

16. září 2008 v 17:38 | Tygřík |  Moje literární poklesky
Zdravím. Jsem tu se svým dnešním výtvorem, tak se Vám snad bude líbit:)
Tím konkrétně myslím včerejší pondělí, takže se celý příběh zakládá na pravdě. Už probuzení bylo hnusné. V rádiu hrála písnička od Donny Lewis a její text o "the most unbelievly blue eyes" mi vytěsnil na delší časový úsek všechny racionální myšlenky do hlubin šedé kůry mozkové. Dalším zjištěním bylo bubnování na okenní parapet a ocelově šedé nebe, z čehož jsem vyvodila závěr, že venku panuje krásné pondělní počasí. Hned potom nastoupilo zjišťování jak moc jsem blbá. Když to vezmu obecně - poslouchání stylů jako blues, jazz nebo soul může uvrhnout slabšího jedince do stavu lehké melancholie, tak radši ani nechtějte vědět, jak to dopadá, když si člověk za chladného pondělního pošmurného rána pustí Lizz Wright… Takže to byla první blbost, které jsem se dopustila. Druhou blbostí bylo to, že jsem se rozhodla věřit svým botaskám. Záhy jsem se přesvědčila, že mají vlastnosti z oblasti mykologie, když vezmu v potaz jejich savost. A tak když jsem dorazila do školy, moji savci putovali do skříňky včetně promáchaných ponožek a děj se vůle Boží.
Potom následoval horolezecký výstup do čtvrtého patra, při čemž jsem zatoužila nejednou rozbít tábor těsně pod vrcholem (nebo aspoň někomu rozbít nos). Na vrcholu mě nečekal pocit vítězství hmoty nad duchem nebo něco na ten způsob, ale hodina estetické výchovy hudební. Ta spočívala v tom, že jsme jeden po druhém na klaviatuře lovili příslušné tóny a nejen já jsem se utvrdila v pocitu, že letos propadnu z huDEPKY. Nálada klesla poměrně hluboko, tak jsem jí po hodině vyrazila naproti a slezla ta čtyři patra do přízemí k přátelské krabici zvané automat na kafe. Se dvěma kelímky kávy s mlékem se ze mě začala stávat o trochu málo snesitelnější bytost a dokonce jsem si při informatice nechala pro sebe, co si skutečně myslím.
Další stoupnutí nálady se dostavilo před tělákem, kdy jsem potkala Mikyho a sdělila mu, že přichází noc, na což on reagoval pohotovým: "Drž hubu!", tak mi náladu pošramotilo až za dvě hodiny potkání Fata Morgany, což způsobilo, že jsem znejistěla v otázce, zda se tento svět nadobro nezbláznil.
Na obědě jsem si tentokrát výjimečně na tác přibrala i polévku, vycházela jsem při tom ze základní matematické poučky, že minus a minus zákonitě musí dát plus. Tato teorie se však zakládala na nepravdě, protože mi z toho vyšel Termix, který jsem věnovala Čtvrté sestře a nakonec se stejně ukázalo, že to, co podle obalu má být čokoládové je vevnitř ve skutečnosti růžové a tváří se to velmi jahodově. Po obědě došlo na další kafe (již čtvrté toho dne v pořadí) a další zdolání vrcholu, dokonce i Známka punku proběhla nečekaně dobře, na to, že bylo pondělí. Takže jediné, co mě děsilo byla anglická konverzace neb jsem soustavně byla připravovaná na to, že "ten chlap je magor".
Nakonec jsem se zděsila ještě předtím, a to když jsem se připravovala u skříňky na chvilkový únik ze školní budovy o té necelé hodině volna, která nám byla přidělena. Zděsila jsem se faktu, že Fata Morgana nebyl jen chvilkový výpad z mojí strany, ale že se zdánlivě nespolečenská osoba a totální magor dokáže zasmát vtipu, světe drž se, od mojí maličkosti. Ale to je asi nějaká pondělní protuberance…
Po krátkém výletu za devatero řek, sedmero potoků, patero kaluží a moje promáchané botasky už nastala angličtina, zjištění, že nejsem úplně blbá, když z testu dokážu mít ohodnocení A a B a nakonec slibovaná konverzace, proložená pátým kelímkem kafe. Bylo to velmi typické pondělí.
Tak se mějte fanfárově.
Tygřík

Jubilejní pětitisící návštěva

14. září 2008 v 18:31 | Tygřík |  Tygřík info
Ahojky!
Zabrousila jsem pohledem na TopList a koukám, že se číslo blíží k pěti tisícům. Takže já Vám děkuji, že za necelý rok existence tohoto blogu je na počítadle tohle číslo. Fakt mě to docela překvapilo, takže Vám za to díky, protože bez Vás bych se sem nikdy nedohrabala. Takže dík, doufám, že mi zůstanete věrní a taky gratuluju tomu, kdo bude onou pětitisícou návštěvou (to Antik: Vopovaž se!!!!).
Tygřík

Dodatek ke včerejšku

14. září 2008 v 17:59 | Tygřík |  Tygřík na cestách
Ahojky!
Petr už má taky fotky, takže se můžete kouknout k němu na web.
Přeju hnusný den. Ččč.
Tygřík (chudinka kočička)

Kutná hora - zážitkůplný den

13. září 2008 v 23:43 | Tygřík |  Tygřík na cestách
Ahojky!!!
Dneska jsem si udělala velkou radost - vyrazila jsem do svého oblíbeného místa - do Kutné hory - s dvěma oblíbenými osůbkami - Petrem a Ivčou - a byl to opravdu zajímavej den...
Začlo to hned ráno, přijdu v půl osmé na nádr, vlak má jet v 7:56, přijdu, koukám, hala natřísknutá lidma, nějak to neřeším, rovnou zamířím k Petrovi a tak mi začne vrtat proč tolik lidí, kouknu na odjezdovou tabuli a poněkud mě zaujme, že vlak, který měl odjet v 3:44 má psáno 300 minut zpoždění a ještě nepřijel... Tak skouknu celou tabuli, na každej vlak to činí kolem 200 minut zpoždění a ten náš není ještě ani psanej... Hmm, říkáme si: "Achjo... (na prstech jedný ruky, o latexu nemluvě)". Když konečně na tabuli skočí i náš vlak (+ 90 minut), jdeme skouknout do internetové kavárny IDOS, jestli nejde autobus, bohužel, do Kutný hory jedou za celej den dva autobusy, jeden ráno, druhej v poledne, vlak s devadesáti minutama zpoždění je ta lepší varianta. Mezitím komunikuju s Ivčou, která čeká v Přelouči.
Po zklamaní z toho, že jinudy než po železnici to nepůjde, se tedy vrátíme zpátky do haly a čekáme tedy na to, kolik nám ještě přihoděj. Když tu, co se nestane, u nás stojí kameraman a reportér z Novy. Říkám si: "Bože!". Začnou nás zpovídat, nejdřív Petra, potom mě. (Naštěstí moje upřímnost je nakonec přinutí reportáž sestříhat a mě z toho vynechat...). No krása veliká, už mi jen chybí firemní tričko...
Po té kráse nesmírné jsme se konečně dočkali vlaku a nasáčkovali se do chodbičky. Napsala jsem Íče, která se k nám Přelouči připojila a dorazili jsme do Kolína, tam jsme vychytali spoj do Kutné hory a za chvilku jsme byli na místě.
Z nádraží jsme vyrazili za krásami tohoto města, takže jsme si prohlédli Sv. Jakuba, Kostnici a areál muzea tabáku.
Potom jsme už pelášili zpět na nádraží, na courák, který nás vyplivl v Týništi (o Íčině anabázi s jízdenkama pomlčím), kde nic tu nic, poradili jsme se s mapou a vyrazili jsme po Vrchlického stezce (šli jsme rovnou za hnusem).
Cesta byla prosluněná, lesní a plná smíchu, inu, jak to bývá, když se něco povede... Takhle jsme přes Maxovnu došli až k takové úžasné skalce, kde jsme si kecli, slunili se, vyváleli v mechu (viď Íčo?) a dobili baterky (a vyfotili vřes).
Potom už jsme hravě došli až k ruinám hradu Sion, kde jsme si opět kecli, poobědvali a užívali si toho krásného dne.
Potom (po mentoskách) jsme pořídili fotodokumentaci a vydali se dál, po červené, z které jsme po nějakých 4-5 kilometrech sešli a pokračovali po modré až do Kutné hory, kde se nám na paty pověsilo stvoření, pravděpodobně pes. Petr to pozdravil způsobem: "Ahoj mope!" a pak už jsme se ho nemohli zbavit (a to se Petr hodně snažil...). Nakonec si Mop adoptoval dva postarší seniory a my jsme mu byli buřt . Naštěstí... Tak jsme ještě zavítali k chrámu Sv. Barborky (už jen kvůli Čtvrté sestře a o "Hildegardě" nemluvě),
a pak tradá na nádraží Kutná hora, město. Odtud opět courákem na hlavní nádraží a z hlavního nádraží do Kolína. V Kolíně nás potkalo 50 minut zpoždění, díky čemuž jsme nestihli zprávy na Nově, ale to nás moc nemrzelo.
Nu a co nám dnešní den krom několika hodin čekání na nádražích a proslavení se na Nově dal? Spoustu pozitivné chči (pro ty co nechápu = dobré nálady), spostu zážitků, mechu v kapuci od mikiny, prima fotky a hlavně super vzpomínku na pěknej vejlet do Kutný hory. Teda snad nejsem jediná, komu se to líbilo...:)
Tak se mějte.
Tygřík

Změna je život...

12. září 2008 v 18:43 | Tygřík |  Tygřík info
Tak mi napište, co Vy na to. Já to doladím podle Vaší konstruktivní kritiky
Tygřík

Garfieldova neuvěřitelná fakta

12. září 2008 v 16:55 | Tygřík |  Garfield
Ahojky!
Po delší odmlce (nějak mám tvůrčí krizi, nemám o čem psát) tu jsem zas s Garfieldem (neměla jsem chuť sestavovat série, tak zle na tom jsem). Po dějinách podle Garfielda, které tu proběhly koncem srpna, mám pro Vás sérii stripů v podobném duchu. Tož se Vám to snad bude líbit...





Tygřík

Garfield pro dobrou náladu a tak vůbec

9. září 2008 v 20:20 | Tygřík |  Garfield
Ahojky!!
Tak dneska to není série, ale obrázky s Garfieldem. Jsou docela vtipný, tak se Vám snad budou líbit, já je mám někde vytištěný, momentálně netuším kde, ale to je fuk. A hlavně - jsou to pravdivé zkazky!
Tak šup sem s nima:


Tak se mějte fanfárově. Never trust smiling cat a hlavně ččč!!!
Tygřík

Kim Čong-il se nezúšastnil oslav nezávislosti KLDR

9. září 2008 v 19:26 | Tygřík |  Svět očima Tygříka
Ahoj!
Dnes mě poměrně zaujala informace, že se korejský diktátor nezúčastnil oslav nezávislosti KLDR. Podle odborníků se během oslav jednalo o největší vojenskou přehlídku v dějinách KLDR, ale všechny pohledy se upíraly k prázdné lóži diktátora.
Rojí se spekulace, proč se vůdce neobjevil na oslavách a převládá důvod zdravotních problémů. O zdravotním stavu diktátora se každý může jen dohadovat, protože informace jsou úzkostlivě tajeny. Médii prolétají tedy doměnky, jako například ta, že Kim Čong-il má cukrovku a dokáže ujít pouze pár metrů nebo že prodělal mrtvici. Zahlédla jsem i zkazku o tom, že je mrtvý.
Což je docela dobře možné, protože podle některých informací je vůdce už pět let mrtvý a tak tedy jeho osobu na veřejnosti zastupují dvojníci. Podkladem pro tuto teorii je srovnání hlasové analýzy z nahrávek, kde došlo k objevu, že hlas na různých nahrávkách není identický.
To mě přivedlo k zamyšlení. A sice, kdy v KLDR nastoupí nový vůdce. A otázkou kolika let je, kdy bude komunismus svržen... Ale to je asi hudba daleké budoucnosti...
Tak se mějte fanfárově a ččč.
Tygřík
catlover




cat
simon
cat
hate
st

home


mon